Kronika obecní

Zahrnuje údaje v osmi knihách. Je vedena od roku 1920 a všechny záznamy o dění v obci, ve státě i ve světě jsou až do roku 1958 psány úhledným rukopisem do dvou velkých knih rozměru 40 x 25 cm opatřených těžkými, tvrdými deskami s nápisem „Pamětní kniha obce Hovorany“. Další období sledovaných dějin je až do dnešních dnů zpracováno ručním nebo strojovým zápisem na formát A4 - 21 x 29,7 cm. Sestava těchto textů je opět opatřena těžkými tvrdými deskami s vyraženým nápisem „Kronika“. Období 1983 až 1989 je zatím napsáno na volných listech, i toto čeká na svázání. Součástí textů jsou fotografie i různé tabulkové sestavy zajímavých údajů.

Od roku 1990 je kronika psána ručně se samostatnou přílohou fotografií v knižní sestavě. První nejstarší zápis byl uskutečněn v roce 1920 o událostech z různých pamětí občanů a z ústního podání o dřívějších dobách. Tento první zápis provedl ředitel obecné školy František Žídek, jako první kronikář a zakladatel obecní kroniky. V jeho šlépějích dále pokračovali učitelé Dračka, Růžek a Jordán. V dalším záznamu místních událostí pokračoval řídící učitel Josef Škárek. Od roku 1931 do roku 1935 pracoval jako kronikář učitel Václav Kostelecký — 542 stran. Zachytil zpětně celou řadu údajů ze starších dob hovoranské obce, mnohé převzal od předchozích kronikářů. Rád popisoval spolkový život v obci, činnost ochotnických divadel, problémy sociálního charakteru, politický vývoj a další. Poslední jeho zápis je o slavnostní schůzi obecního zastupitelstva za řízení starosty Petra Skopala na počest 85. narozenin prezidenta republiky T. G. Masaryka. Neopomenul detailně popsat tragické neštěstí ve sklepě starosty Jana Vykydala. Léta 1936 až 1944 nejsou v obecní kronice zaznamenána. Rok 1945 a dále léta 1948 až 1951 a období 1956 až 1959 popisuje vlastní rukou kronikář František Šinogl. Seznamuje čtenáře zejména s koncem II. světové války, popisuje boj o Hovorany, okresní město Hodonín a předkládá smutná fakta o počtu mrtvých, zraněných, o zničených domech a podobně. Léta další ještě ukazují snahu po navrácení všech předválečných místně kulturních tradic a rokem 1948 začínají převažovat obsáhlé zápisy ze schůzí MO KSČ, MONF, akčních výborů, průběh socializace vesnic apod. Doplněny jsou strohými, zajímavými informacemi z oblasti hospodářského a kulturního života obce. Léta 1946 a 1947 a dále období 1952 až 1955 a 1960 až 1964 nejsou opět v obecní kronice zaznamenána. Od roku 1965 začínají pravidelné zápisy kronikářů a trvají až do dnešního dnů. V období let 1965 až 1972 je kronikářem jmenován Alexej Novosad, duchovní církve československé husitské. Jeho pečlivé strojové zápisy obsahují vše, co tehdejší doba žádala. Ozdobné písmo uvádí nadpis kapitoly i její úvod. Najdeme podrobné informace o výstavbě obce, o závazcích občanů, o činnosti MNV, KSČ a dalších organizací NF, škol, o činnosti hospodaření JZD a dolu Obránců míru a pohybu obyvatel apod. Celkem popsal 335 stran kroniky. Textová dokumentace je doplněna fotografiemi, objevují se i první barevné. Grafická úprava kroniky je výborná. Zápisy do obecních kronik a pamětních knih se řídily zákonem z roku 1920. V roce 1956 však vydalo ministerstvo kultury České socialistické republiky instrukce, jak si tento zákon vykládat v podmínkách vycházejících ze zásad historického materialismu. Tato skutečnost způsobila komplikace funkcionářům obce v roce 1965. Po kontrolní inspekci kronikářské práce přišel na národní výbor dopis z odboru kultury Okresního národního výboru v Hodoníně tohoto znění (kopie dopisu) Paradoxní na celé záležitosti je, že i po tomto zásahu jiný, neinformovaný okresní orgán vyhodnotil v roce 1966 hovoranskou kroniku v okresní soutěži právem jako nejlepší. Představitelé obce o inkriminovaném dopise kronikáře záměrně neinformovali, takže Alexej Novosad vedl kroniku až do roku 1972.

Od roku 1973 až do roku 1979 byl pověřen vedením obecní kroniky ing. Jiří Horák, strojní konstruktér a návrhář. I jeho zápisy zachycují podrobný život obce ve všech jeho sférách, činnost politických stran, zájmových organizací a škol. Je uvedena i základní výrobní charakteristika hovoranského zemědělství a průmyslu. Nadpis každé kapitoly zaujme okrasným písmem, což svědčí bezesporu o písmácké zručnosti a o trpělivosti i poctivosti při vedení kroniky. Jeho rukou je popsáno celkem 192 stran kroniky. Fotografická dokumentace není do textu zahrnuta. Léta 1979 a 1980 popisuje v obecní kronice Adolf Hudeček, učitel hovoranské ZDŠ. V úvodní části se poprvé setkáváme s krátkou charakteristikou celosvětové politické situace. I z jeho řádků se dovídáme mnoho zajímavých údajů o životě v obci. Popsal celkem svojí rukou 61 stran kroniky, fotografická dokumentace není do textu zahrnuta. Události a děje roku 1981 jsou tuší pečlivě napsány na 23 stranách kroniky. Autorem těchto řádků, které vystihují v té době vše podstatné, je učitelka Jindřiška Faiglová. Od roku 1981 se ujímá vedení kroniky Josef Socha, ředitel ZŠ v Hovoranech a věnuje se jí až do roku 1988 včetně. Přistupuje k tomuto úkolu velmi odpovědně. Už z prvních zápisů je patrno, že vede kroniku s přehledem. Zápisy každého roku jsou uvedeny krátkým výpisem celosvětového politického a společenského dění, umožňujícím základní orientaci. Život v obci popisuje velmi podrobně, kromě záznamů běžných událostí, hospodaření, výstavby, činnosti jednotlivých organizací, výstižně pojednává o hospodaření místního JZD i o životě mládeže ve sportovních odílech. Jako ředitel školy zasvěceně popisuje i podíl žáků a učitelského sboru na kulturním životě v obci. Tato část kroniky je psána strojem na volných listech A4 v celkovém počtu 540 stran. Součástí textů není fotografická dokumentace. Od roku 1989 do roku 1995 byl vedením obecní kroniky pověřen Jaroslav Esterka — důchodce. Zachycuje historicky velmi významnou dobu s řadou evolučních změn v oblasti politické, hospodářské a kulturní v celé naší republice a i v obci samotné.

Od roku 1995 do dnešních dnů vede obecní kroniku paní Marie Zajícová.

Kronikář již není při své práci, při zobrazování pestrostí detailů života své obce politicky usměrňován. Zápisy projednává s vedením obce. Může tedy jednotlivým zápisům naplno vtisknout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí jistý punc své osobnosti. O to náročnější je to úkol. Obecní kroniky patří mezi archiválie, jsou proto uloženy v okresním archivu v Hodoníně.

Kronika církve římskokatolické

V rozsahu 5 knih a 1 486 stran velkého formátu. Všechny zápisy jsou prováděny ručně, fotografie jsou zařazeny k příslušnému textu. Záznamy jsou vedeny od roku 1752, od roku 1920 jsou prováděny pravidelné zápisy v chronologickém sledu. Kronika je psána částečně latinsky, potom německy kurentem, pak německy latinkou, od roku 1900 je psána česky. Až do roku 1947 kroniku vedou a doplňují samotní kněží, kteří ve farnosti působili v příslušných letech. Později začali pracovat jako kronikáři věřící - laici - s potřebnými předpoklady pro vedení kronik Mezi první zapisovatele patří farář P. Benedikt Vacek, napsal 129 stran. Dopsal zpětně několik zápisů o jmenování farářů a kooperátorů v Hovoranech. Zaznamenal také informace o událostech kolem roku 1848, zápis o stavbě kapličky Sv. Rocha na horním konci obce. Poslední jeho zápis nese letopočet 1857. Od roku 1858 do roku 1871 kroniku vede P. Karel Konečný, napsal 10 stran. Od roku 1877 do roku 1892 zápisy provádí P. Matěj Klimecký s počtem 7 stran. Napsal mimo jiné i o požáru v sakristii v roce 1885.

V dalším období byly napsány několika jednotlivci zápisy o vybudování křížů v polích, okolo obce, včetně zpráv o všech opravách církevních budov. Nechybí ani zmínka o náboženském životě našich předků v průběhu I. světové války, vše v rozsahu 20 stran. Od roku 1920 do roku 1939 vede již chronologicky farní kroniku P. Josef Multuš. Na 41 stranách popisuje složitou poválečnou situaci v naší obci, aktivity při údržbě církevních budov. Seznamuje s uložením pamětního spisu do věžní báně, popisuje tragické neštěstí starosty Vykydala a jeho přátel, sjezd katolíků v Praze v roce 1935 a politické události v roce 1939.

Od roku 1942 do roku 1946 přebírá kroniku P. Arnošt Korec. Popisuje život své farnosti za II. sv. války až do jejího konce, průchod fronty obcí a také odchod hovoranských občanů do pohraničí v roce 1946. To vše na 38 stranách. Od roku 1947 do roku 1976 vede farní kroniku první laik — Josef Strmiska, bývalý tajemník obecního úřadu. Prováděl pravidelné, postupné zápisy až do roku 1976, kdy 12. prosince zemřel. Zůstaly po něm zápisy na 635 stranách. Po něm převzal vedení farní kroniky další laik Jaroslav Esterka, toho času technik Mostáren Hustopeče, nyní důchodce. Objem zápisů farní kroniky se zvýšil zatím o 616 stran. Oba poslední kronikáři obšírným způsobem popisují vývoj náboženských vztahů mezi církví a státem, mezi věřícími a vedením obce, vztah rodiny a školy, údržbu a opravu církevních staveb a život věřících uprostřed společenství církve. V současné době vede farní kroniku Ing. Pavel Vykydal.

Kronika církve československé husitské

Je zpracována v 5 velkých knihách, opatřených těžkými, tvrdými deskami s tiráží „Kronika Husova sboru v Hovoranech“ s celkovým počtem 862 stran. Pátá kniha obsahuje pouze fotografickou dokumentaci. Všechny texty jsou psány strojem a sestaveny do knižních úprav. Kronika zachycuje všechny události v životě církve od roku 1920. Poslední kniha je psána ručně.

Kroniku vedl od roku 1950 do roku 1992 duchovní Alexej Novosad. Celkem popsal 862 stran. Zpracoval události o životě náboženské obce od samotného vzniku církve v roce 1920, popisuje personální změny ve vedení náboženské obce, hospodářský život, náboženský rozvoj ve společenství věřících, který vyústil ve stavbu chrámu Spasitele v Hovoranech. V psaní kroniky se dál pokračuje.

Z knihy OKOLO HOVORAN, vydané v roce 1993 Obecním úřadem v Hovoranech.