Jak vznikla naše píseň

O Hovoranech je několik pěkných písní. Nejstarší z nich je balada Okolo Hovoran, podle níž jsme nazvali tuto publikaci. O jejím vzniku vypráví následující příběh.
Jednou, bylo to za vlády Marie Terezie, nezaplatili občané z obce Hovorany císařskou daň. Nechtěli. V takovém případě byli do obce nakvartýrováni vojáci a obec je musela živit i s jejich koňmi, dokud dlužnou částku daně neodjedli. Tak to bývalo i v jiných obcích, které daň nezaplatily. Sedlák v domě č. 218 uprostřed dědiny měl šikovnou dceru. Padla do oka vojákovi pocházejícímu z Dolních Bojanovic. Oba mladí se do sebe zahleděli a začali se scházet. Napřed tajně, později už chodil voják i do izby. Otec tomu nepřál a dceři to vymlouval, ale marně. Potom začal i vyhrožovat, že jak to nepřestane, vojáka zabije. Jednou, když seděl v hospodě a popíjel se sousedy, popichovali ho, že si neumí udělat doma pořádek. Měl už nějaký pohárek v sobě a toto se stalo poslední kapkou, kterou plný hrnek přetekl. Vyběhl z hospody, doma v kůlně popadl sekeru a hnal se do světnice, kde voják seděl za stolem. „Tatínku, nezabijajte ho!“ vykřikla zoufale dcera, viďa otce se sekerou v ruce. Voják chtěl vyskočit oknem, ale tenkrát byla okénka malá a úzká .. . nemohl se rychle protáhnout. V tom sedlák přiskočil a sekera rozťala vojákovi hlavu. Druhý den odvedli sedláka v železech. )

Píseň, vzniklou na základě této skutečné události, složili prý vojáci, kamarádi zabitého. Uvádíme starou původní melodii, tak jak je zaznamenána v Poláčkově sbírce č. 4 (Slovácké piesničky) a text, tak jak se zachoval v ústním podání o Hovoranech: 

1. Okolo Hovoran, chodníček jako dlaň, 
/: aj gdo ho ušlapal, :/ šohajek choďa k nám. 

2. Došel pod okenko, zaťukal na skélko, 
spíš alebo nespíš, lebo mňa neslyšíš, otevři Mařenko. 

3. Otec to uslyšel, a hned z postele stal, 
/: vzal ostrú sekeru, :/ synkovi hlavu sťal. 

4. Synkovi hlavu sťal, do potoka hodil, 
/: tu máš ty cérko má! :/ Co za tebú chodil? 

5. Pusťte mňa mamičko, do lesa na trávu, 
/: nech sa já podívám, :/ na milého hlavu. 

6. Milého hlavička, po potoce plove 
/: a za tú hlavičkú, :/ tři kapečky krve. 
  
7. Za tema kapkama, klobúček s pérkama, 
/: za tema pérkama, :/ boty ze špornama. 

Pozdější valčíkové variace i slovní obměny jsou novějšího data. 

Úryvek z knihy OKOLO HOVORAN, vydané v roce 1993 Obecním úřadem v Hovoranech.